Když jsem dnes ráno otevřela oči, bylo něco jinak. Opět jsem to vnímala. Ticho mělo jiný tón. A i když jsem měla v plánu začít dnešní den běžným způsobem, svými ranními cviky, tak tělo mě nepustilo dál. Možná znáte ten pocit. Tělo se chová „nějak“ jinak než jindy. Jako by se v něm cosi ladilo. Jako by každá buňka v těle naslouchala něčemu většímu… něčemu tichému, ale hlubokému.
A pak mi došlo: dnes je úplněk. A ne ledajaký – maximální fáze nastane dnešní dopoledne 11. června 2025 v 9:43 a bude to „úplněk jahodový“.
Nejsem astroložka, to je velká záliba mého tatínka, nejsem ani odborník nebo specialistka na Měsíc. Píšu to jako žena, která „umí poslouchat“ své tělo. A vnímá, jak se v určitých dnech něco mění. Někdy jemně, jindy výrazněji. Roky pracuju s lidským tělem – skrze pohyb, princip anatomie, napětí, proudění energie i vnitřní rovnováhu. A právě Měsíc je jedním z těch tichých a velmi silných vlivů, které si ne vždy vědomě připouštíme, ale přitom jsou tu s námi.
Každý úplněk je jiný. Ale mají jedno společné – zesilují. To, co je v nás. To, co je schované, ale chce být viděno. Tělem, dechem, pozorností. U mě dnes? Jemné napětí v bedrech. Citlivější trávení. Větší potřeba pít. A také zvláštní soustředěnost – jako když se všechno ve mně připravuje na přenastavení.
Název „jahodový úplněk“ není náhodný – pochází z dávných dob, kdy právě v tomto období dozrávaly první lesní jahody. Je to období plnosti, zralosti, jemnosti i sladké pozornosti. Jahoda je v přírodě symbolem spojení chutí, vůní a smyslů. A tohle období často přináší i našemu tělu podobný vjem – větší citlivost, vnímavost, ale také schopnost naslouchat.
V těle ženy, které prochází cyklem, se úplňkové energie často ladí s rytmem dělohy, hormonálních změn i jemné neurologie. Někdy v ten den zadržujeme více vody. Jindy jsme emocionálně otevřenější. A často se právě v období úplňku tělo samo od sebe hlásí: „Zastav se. Poslouchej mě.“
Dnes, brzy ráno, než jsem usedla k tomuto článku, jsem se nepouštěla do svého klasického tréninku. Místo toho jsem si lehla na podložku, zavřela oči a jen dýchala. Cítila jsem jemné chvění ve střední části těla – v oblasti beder, břicha a žeber. Ne bolest. Jen signál. Takové tiché: „Přelaď mě.“
Použila jsem jemně cviky z Metody 5 kroků, které uvolňují střed těla, probouzí hluboké svaly a hlavně – vytvářejí prostor. Prostor pro dech, pro energii, pro změnu. Postupně se to začalo uvolňovat.
Nechala jsem tělo dělat pohyb, který potřebovalo. Ne ten, který jsem chtěla dělat já. A v tom je pro mě dnes ten hluboký rozdíl. Vědomé tělo pozná rozdíl mezi výkonem a laděním. Mezi snahou a souzněním.
Měsíc má vliv na vodu. To víme. Příliv a odliv je energie propojená s měsícem. Ale naše tělo je tvořeno z více než 70 % vodou – a proudění v našem těle není jen otázkou krve. Je to i lymfa, mezibuněčné tekutiny, hormonální rovnováha, tekutost v pohybu. Právě v období úplňku mám často pocit, že moje tělo „se vlní“ jinak.
Můžu to cítit na pleti – je citlivější. Na hlavě – tlak v temeni. V chodidlech – jako by mě přitahovala k zemi. A hlavně – v pánevním dnu. Tam se koncentruje tichá síla. A právě dnes, při jahodovém úplňku, vnímám pánevní dno jako hlubokou misku, která sbírá, co zraje.
Každý úplněk mi přináší jiný impuls. Ale naučila jsem se poslouchat několik věcí, které mi dělají dobře:
Nevnímám úplněk jako magii nebo ezoteriku. Vnímám ho jako zrcadlo. Tichý zesilovač toho, co už v těle je. Pokud něco proudí volně, cítím se živě a svěže. Pokud je něco zablokované, zesílí to. A právě v ten den se ukáže, co potřebuje pozornost. Tělo neklame. Neumí lhát.
A když se naučíme naslouchat tomu, co se v nás děje, může se úplněk stát dnem ladění, ne dnem únavy. Dnem, kdy se díky pohybu, vědomí a péči naladíme na to, co zraje – stejně jako dozrávající jahody v trávě.
Dnes večer si půjdu lehnout brzy. Opět bez mobilu. Jen se zavřenýma očima, dlaněmi na břiše a s pocitem, že tělo už ví své. Ne všechno potřebuji pochopit hlavou, energie mi vše poví sami, už to za ty roky vnímám a poslouchám.
Měsíc svítí na každého z nás stejně – ale jak jeho světlo projde naším tělem, to už je jedinečný příběh každého z nás. Zkuste vnímat.
A ten můj dnes chutná… jako červená jahoda. Sladká, zralá, měkká. Přesně taková, jakou ji moje tělo dnes potřebovalo cítit.
Možná právě i ty v období magických úplňku – před nebo krátce po něm – vnímáš, že se s tebou něco nepochopitelného děje. Možná je to nepopsatelný vnitřní neklid, zvláštní sny, jiná citlivost těla, nebo silná emoce, která tě překvapí svou intenzitou. Někdy se spustí proud vzpomínek, jindy se ozve tělo, nebo se jen cítíš „jinak“. Mohu tě ujistit. Nejsi v tom sama. Mnoho lidí začíná více vnímat sama sebe.
I já jsem to mnohokrát zažila – a vím, že to, co se vynoří, může být buď krásným impulzem k hlubšímu vnímání sebe… nebo naopak může přijít nečekaný zmatek nebo situace, které si často v tomto období vysvětlujeme zcela mylně. Přitom jsou postupy a metody, které skutečně pomáhají.
Pokud cítíš, nebo máš zájem mi o tom napsat, nebo se třeba jen svěřit s tím, co se v tobě během úplňku pohnulo, napiš mi, ráda ti odpovím. Můžeme dát společně prostor tvé duši i jinak – například mnohým pomáhá moje Automatická kresba, kterou při hlubších laděních často používám.
Odkaz na můj osobní kontaktní formulář najdete v tomto odkazu – napište mi, jsem tu pro vás.
Krásný a klidný dnešní celý „uplněný“ den. 🌕 Blanka